Typhoon Coffee aneb jak se ze showroomu vyklubala kavárna

Kousíček od zastávky Koh-i-noor ve Vršovicích se v roce 2020 zabydlela pražírna se swhowroomem, které se nakonec dostalo takové popularity, že se proměnila na pražírnu s malou kavárnou. Šálky plné lahodných nápojů si tam tak mohou návštěvníci vychutnat při pohledu na moderní pražičky kávy, které také vyrábí a distribuují. Přijměte ode mě pozvání k nahlédnutí do Typhoon Coffee a přiblížení jejich příběhu očima zakladatele kavárny.

Pokračovat ve čtení „Typhoon Coffee aneb jak se ze showroomu vyklubala kavárna“

Lázeňská káva

Pražírnu kávy s showroomem v Luhačovicích jsem si zařadila na svůj seznam míst, které se chystám navštívit ještě předtím, než se celý svět začal obracet vzhůru nohama v roce 2020. Vzhledem k tomu, že to mám ale poněkud z ruky, jediné, jak jsem se jejich kávě přiblížila, bylo skrze sledování jejich instagramového profilu a kochání se nad fotografiemi. A možná to nebylo od věci… Lázeňská káva si totiž nakonec našla cestu ke mě, když jsem dostala degustační balíček zrnek určených na filtr.

Pokračovat ve čtení „Lázeňská káva“

Alf a bet

Nedávno jsem se vydala do pražských končin (do kterých zas až tak často nezavítám), abych vyzkoušela něco nového. Měla jsem k téhle příležitosti naprosto ideální společnost – kamarádku, která miluje kávu a kavárny stejně bezmezně jako já. „Tak co snídaně v Alf&bet?“ „No jasně, dobrej chleba nebo koláč bych si dala!“  Pokračovat ve čtení „Alf a bet“

Five Elephant – Berlin

Po příjemném posezení v The Barn jsme se vydaly pomalou procházkou dál berlínskými ulicemi. Svítilo slunce a bylo překrásné páteční odpoledne, což znamenalo spousty a spousty lidí sedících na venkovních zahrádkách popíjejíc víno, pivo, ledové kávy či limonády. Nakonec jsme se dostaly do ulice, kde bylo jedno bistro a kavárna vedle druhé. My ale měly jasno. Jdeme do Five Elephant. Pokračovat ve čtení „Five Elephant – Berlin“

The Barn Café – Berlin

Odpoledne v první den našeho berlínského kávodobrodružství, jsme se ocitly v části města, kde se najednou začali míhat samí jiní a originální lidé. Míjely jsme samé galerie, kavárny, umělecké obchody, knihkupectví, kavárny, bistra anebo příjemné propojení některých takových míst v jedno. Cítila jsem se opravdu příjemně. Kolemjdoucí se usmívali a nebylo snad jediného kousku domu či stavby, který by nebyl nějak vylepšený pouličním uměním, anebo tvorbou svých majitelů. Byl to vážně uvolňující zážitek. A těmito krásnými ulicemi jsme se pomalu blížily směrem k The Barn Berlin. Pokračovat ve čtení „The Barn Café – Berlin“

Café el Escorial

Třetí a poslední havanskou kávovou zastávkou byla kavárna a pražírna. Jednou milou kubánkou Isis, která studovala český jazyk, mi bylo vysvětleno, že je to místo, kam Kubánci chodí pro dobrou kávu s sebou domů anebo si posedět s přáteli. Moc jsem se tedy těšila nejen na chuť, ale i na prostředí a atmosféru, která by mohla být autentická. Myslím si, že byla. Turisté jsme byli snad jediní a všude kolem nás seděli místní. Pokračovat ve čtení „Café el Escorial“

Coffeesource (již neexistující pobočka) – nové a ještě krásnější je nyní pár kroků vedle

Jednoho rána jsem se s opravdu skvělou náladou procházela od Náměstí Míru dolů po Francouzské ulici, kde jsem se měla setkat se svou kamarádkou na kávu. Byl to jeden z těch dnů, kdy máte pocit, že je všechno krásné a nic Vás nerozhodí. Znáte to? Doufám, že ano. K takovému povznesenému stavu mysli se káva ve skvělé společnosti a na tom správném místě vždy hodí. No a tím místem byla kavárna CoffeeHouse, tedy pražírna Coffee Source. Pokračovat ve čtení „Coffeesource (již neexistující pobočka) – nové a ještě krásnější je nyní pár kroků vedle“

Čerstvě pražená káva – Michal Jakoubek

Znáte ty nepříjemné dny, kdy se Vám nic nedaří, nic nevychází podle plánu a Vy byste nejraději na všechno rezignovali a zalezli si ideálně do postele a “dělali, že nejste”? No, tak přesně takový den jsem nedávno měla (a k tomu byla lezavá zima, šero a začalo mrholit…). Procházela jsem v tu dobu centrem Prahy a v hlavě mi běželo vše, co dnes ještě musím stihnout. V tu chvíli se na mé pochmurné cestě tímto dnem plným povinnostmi objevilo světýlko naděje. Otočila jsem se na svou kamarádku: “Co kdybychom si daly na chvíli pauzu?” Odpověď ani nebyla nutná.

Pokračovat ve čtení „Čerstvě pražená káva – Michal Jakoubek“