Dunakafe

Už dlouhou dobu jezdím tramvají kolem kavárny na Kubánském náměstí. Vždy si říkám, že už tam konečně musím zajít a prozkoumat ji, jestli mi přiroste k srdci. Avšak jednoho dne jsem si řekla, že je ten správný čas a já “du na kafe”! 

Pokračovat ve čtení „Dunakafe“

Kafe Karlín

“Venku je tak krásně!” Vysvětlovala jsem a rozplývala se nad krásným prosluněným Karlínem a parkem uprostřed náměstí. “Úplně je škoda si jít někam sednout.” Dodala jsem. “Ale kafe by to chtělo..” Dostalo se mi námitky. Rozhlédla jsem se kolem sebe a marně hledala sezení venku. “Všechno je plné.” Povzdychla jsem si. “Počkej, mám nápad.” 

Pokračovat ve čtení „Kafe Karlín“

Coffee and Riot

Někdy na začátku jara, když byla ještě pocitově pořádná zima, jsem se procházela Prahou kousek od Národní třídy. Po chvíli se přede mnou objevil nápis, na kterém už si přesně nepamatuji, co stálo, ale vím, že to bylo něco ve smyslu – “již brzy” a “více info na fb” a odkaz. Jsem zvědavec, a tak jsem se hned podívala.

Pokračovat ve čtení „Coffee and Riot“

Cafefin

Jedno sobotní ráno jak stvořené pro kávu (i když které není?), jsem se vydala do nové kavárny Cafefin. Když jsem vstoupila dovnitř rozhlížela jsem se kolem sebe a snažila se zorientovat v tom kavárenském chaosu, který tak miluji. Přiznám se, že mi trvalo dlouho, než jsem se konečně posadila, avšak ne kvůli tomu, že by nebylo místo, nýbrž kvůli tomu, že jsem s úžasem objevovala nový prostor. 

Pokračovat ve čtení „Cafefin“

Kavárna Pod Lipami

Nevím, jak to máte Vy, ale pokud já slyším slovní spojení “pod lipami”, vybaví se mi letní nebo jarní ospalé odpoledne, kdy si roztáhnu deku na trávu, položím se a pozoruji, jak si vánek hraje s listy pohupujícími se na větvích a nechávám sluneční paprsky, aby mě při své cestě skrze korunu stromů občas příjemně oslepily. Zavřu oči a užívám si ten klid. Kousek takového klidu můžete zažít jak v letních, tak i v zimních měsících, a to v Kavárně Pod lipami. 

Pokračovat ve čtení „Kavárna Pod Lipami“