Café el Escorial

Třetí a poslední havanskou kávovou zastávkou byla kavárna a pražírna. Jednou milou kubánkou Isis, která studovala český jazyk, mi bylo vysvětleno, že je to místo, kam Kubánci chodí pro dobrou kávu s sebou domů anebo si posedět s přáteli. Moc jsem se tedy těšila nejen na chuť, ale i na prostředí a atmosféru, která by mohla být autentická. Myslím si, že byla. Turisté jsme byli snad jediní a všude kolem nás seděli místní. Pokračovat ve čtení „Café el Escorial“

Káva na Kubě

Dnes bych Vám ráda povyprávěla o kubánské kávě. Když jsem do Havany odjížděla, měla jsem trochu strach. Sice jsem nedávno ochutnala skvělou kávu z Kuby, ale pražená byla na Slovensku a udělaná v aeropressu. Avšak říkala jsem si, že tradice pěstování kávy na Kubě je opravdu dlouhá, a tak přeci musejí vědět, co dělají. Trošku jsem pátrala na internetu a před odletem se snažila zjistit, jakou kávu si dát. Z mnoha článků o kubánské kávě jsem se dozvěděla, že espresso moc dobré nemají a zvláště pak v hotelech (což není tak překvapivé). Nejlepší je prý si dát café cubano, což je káva uvařená v moka konvičce a opravdu hodně slazená. Mléko je prý nedostatkové zboží, a tak se s ním moc nesetkáte. No a co jsem nakonec zjistila? Pokračovat ve čtení „Káva na Kubě“

Kafemat

Konečně jsem se jednoho mrazivého a sněžodeštivého dne vydala na průzkum kaváren do pražských končin, kam se hnedtak nedostanu. No a na co jsem nenarazila hned jako první? Inu, troufám si říct, že na tu nejosobitější kavárnu Dejvic. Nahlédnete dovnitř se mnou? Pokračovat ve čtení „Kafemat“

Le Caveau

Seděla jsem nad sklenkou vína, přes kterou plápolal plamínek svíčky. Za mými zády byl příjemný šum hlasů, kterým nebylo rozumět, protože všichni mluvili potichu, aby nikdo nevěděl, co povídají svému doprovodu. Z radia se linula něžná hudba a kolem se povalovala příjemná nálada. Ačkoliv tu právě básním o francouzské kavárnopekárnovinárně, v oné sklence se třpytilo bílé víno z Izraele. A bylo výtečné. Jako první návštěva docela nadějné, ne?

Pokračovat ve čtení „Le Caveau“