Když jsem se blížila prohřátými uličkami Šibeniku směrem ke kavárně/bistru/baru s krátkým jménem SHE, vlastně jsem ještě vůbec netušila, co všechno se za tím skrývá. Z původní pozdní letní snídaně v krásném podniku, který jsem objevila na instagramu, se totiž vyklubal projekt s hlubokou myšlenkou a přátelskou atmosférou.
Filozofie celé SHE je založena na úctě k přírodě, sobě – tělu i duši, které vnímá jako vzájemně se prostupující celek. Snaží se šířit povědomí o přírodních cyklech země a podporuje místní, udržitelné potraviny a výrobky. Cení si také rozmanitosti, a to jak ekologické, tak sociální i kulturní. Krásu vnímá ve všem, co lidé v rámci tohoto projektu dělají a co je obklopuje. Vzniká z toho místo, kam se budete po první návštěvě chtít vrátit, a to nejen kvůli výbornému jídlu, kávě či pití, ale především celé té otevřenosti a vřelosti.
Zakladatelka SHE Irena Ateljevic, zabývající se udržitelným rozvojem prostřednictvím posílení postavení komunity a jednotlivců, původně pracovala jako profesorka na katedře enviromentálních věd na Wageningen University v Nizozemsku. Věří v propojení teorie a praxe a během dvaceti let svých zkušeností v oboru se zapojila do četných projektů hospodářské a sociální změny, díky kterým se dostala do Nového Zélandu a Jižního Pacifiku, Číny a Indie. V současné době, kromě ožívajícího projektu SHE, spolupracuje také s různými institucemi, univerzitami a nezizkovými organizacemi na udržitelném rozvoji ostrovů a pobřežních oblastí v Dalmácii.
Ale zpátky k mé návštěvě kavárny… Když jsme se s mým spolukávomilem přiblížili, všechna místa venku byla obsazená. Vydali jsme se tedy dovnitř. Přivítal nás malý, útulný prostor s otevřenou kuchyní a barem po pravé straně obklopeným vysokými jednoduchými policemi se zelenými rostlinami a knihami o přírodě, zemědělství, jídle a kultuře. Celý prostor působí čistě a ladí s celou myšlenkou, díky které vznikl. Po levé straně naproti baru je pak schované další sezení v “malém pokojíku”, kam bych se ideálně schovala s knihou a šálkem kávy. Hned jak jsme vstoupili, mihl se kolem nás vysoký a usměvavý muž s talíři plnými lákavých dobrot v rukou a za pochodu nám řekl, ať si sedneme, kde se nám zachce. Porozhlédla jsem se ještě jednou po svěžím prostoru uvnitř… nakonec jsme ale ukořistili schované místo vedle vchodu do domu, ve kterém SHE bydlí.
Pozorovala jsem rozmanité osůbky sedící u stolů kolem nás a pečlivě prohlížela, na čem si pochutnávají. V to pozdní dopoledne panovala otevřená a svěží atmosféra, vedle našeho stolu seděla mladá dívka z Brazílie a povídala si s obsluhou o tom, jakou kávu pijí u nich doma. Za ní nesměle usrkával víno a pivo postarší pár. Před námi pak vesele hovořili nějakým zřejmě severským jazykem dva mladí lidé nad talíři s avokádovým chlebem a vejcem. U vchodu pak seděla paní u ledové kávy a společnost ji dělala kniha. Nevím jestli to bylo tou atmosférou anebo letním sluncem, ale cítila jsem, jak se mi každou vteřinou zlepšuje nálada.
Po chvíli se u nás objevil opět onen vysoký muž, aby se nás zeptal, co si dáme. “Ano?” Pak pohledem přeměřil náš stůl a následovalo další poněkud zmatené “Ano..”, které vzápětí vystřídalo “Ano!” s prozřením, že jsme nedostali menu. Za několik vteřin se pak s omluvou na našem stole objevily dva lístky s nabídkou a já začala listovat. Pokud se vydáte do SHE na snídani, bude to tak trochu výlet po Sluneční soustavě. Vybrat si totiž můžete z jídel jako jsou Saturn, Jupiter, Mars, Venuše anebo Rudý měsíc, pod kterými se skrývají dobroty jako jsou toasty s avokádem, smoothie bowl anebo overnight oats. K pití si pak můžete dát kávu anebo domácí ledový čaj či limonádu. Odolali byste snad?
Ještě než jsme započali naši snídaňovou Odysseu, přinesli nám “zatím alespoň něco k pití”. Dva domácí ledové čaje z Roiboosu, které k mému milému překvapení nebyly slazené. Roiboos měl sám o sobě nasládlý ocásek, a tak to nebylo potřeba.
Já jsem se pak po doplnění nezbytných tekutin vydala na Saturn, kde jsem posnídala snad nejlepší domácí lískooříškové máslo, jaké jsem kdy měla, doplněné povidly z lokálních švestek s celozrnným chlebem. Tak jednoduchá kombinace a tolik radosti… Jen jak na to vzpomínám, nejraději bych si to dala ještě jednou!
Nakoukla jsem také na skok na Mars, kde jsem ochutnala chléb s rozmačkaným avokádem a ztraceným vejcem a s radostí vám tento výlet doporučuji.
Už když jsme přišli, všimla jsem si, že místní baristka má tričko s velkým logem Cogito Coffee. Moje milované Cogito. Když jsem se pak své ten den první kávy dočkala, hned jsem ji ochutnala. Sice bez latteart, ale chuťově jsem byla nad míru spokojená.
Spokojená, najedená, kofeinem povzbuzená a pohlazená na duši jsem odcházela a přemýšlela nad tím, jak to udělám, aby SHE nebyla tak daleko od mého domova a já mohla na další vesmírné, kulturní a kávové dobrodružství… Asi budu muset vynalézt teleport.
A co vy, byli jste někdy v Šibeniku? A znáte se s SHE?
P.S.
Ve večerních hodinách se vchod do domu, vedle kterého jsme seděli, otevře všem co by si rádi dali nějaký osvěžující nápoj na terase střechy starého domu a pozorovali zapadající slunce nad přímořským Šibenikem. Škoda, že jsem nemohla zůstat do večera… Snad někdy příště.
Zlarinski pro. 2, 22000, Šibenik, Croatia