Kafe Petrohradská

Jedno z prvních zářijových dopolední jsem měla chvilku na to se toulat po Vinohradech. Po několika momentech plných teplého slunce, šumění stromů a krásných a na Prahu klidných zákoutích jsem doputovala do Vršovic k nádraží. Zalezla jsem do vedlejší ulice a po chvíli se ocitla před novým Kafe Petrohradská. Vždyť já jsem se na tenhle rohový dům už několikrát zadumaně dívala a říkala si, že by tu byla pěkná kavárna… Jenže tehdy jsem ještě netušila, co všechno tohle místo skrývá. Vstoupila jsem tedy dovnitř.

Přivítal mě vzdušný a čistý prostor s bílými zdmi, na kterých se pyšní barevné obrazy. Světlá barva je oživená zelenými rostlinami a sezením u oken, kde se doslova můžete rozvalit na trávu. Barový pult v rohu je obklopený bílými dlaždicemi se zabudovanou lednicí limonád On Lemon a policemi s alkoholem, sklenicemi a balíčky zrnkové kávy (při mé návštěvě to byla Pražírna Nordbeans). Na samotném baru si pak nejde nevšimnout pípy na pivo (ano, mají točené, takže pokud byste měli chuť, určitě zajděte) a krásné vitrínky s dobrotami. Když pak přistoupíte blíž, usměje se na vás nejen barista, ale také kávovar s čerstvou filtrovanou kávou.

Celý duch a vzhled kavárny mi do vršovických ulic perfektně zapadá. Zvonění tramvají a pískání kolejí, které mám s Vršovicemi od mala spojené dokonale ladí se starými přemalovanými tramvajovými židlemi, které jsou u stolů. V podobném duchu se pak nesou staré školní židle a pohodlná křesla. Stoly, pokud zrovna nejsou nějakým starším kouskem buď od babičky nebo z antiku, jsou udělané z velkých plátů na hrubo opracovaného dřeva. Každé posezení má sice jiné barvy, ale všechny jsou ve světle pastelových tónech, takže dohromady tvoří harmonickou paletu odstínů.

Posadila jsem se na travnaté okno k malé dřevěné kostce místo stolu, na který dopadalo teplé dopolední slunce. Prohlížela jsem si prostředí a načerpávala místní atmosféru. Během toho se v kavárně milhl mladý muž vycházející ze zadní části, jehož výraz prozrazoval, že včerejší večer byl náročný a s povzdychem oznámil směrem k baru: „Ještě pulitr, ale ten přinesu až večer.“ Z poza baru se mu vrátil úsměv a soucitný souhlas. Po chvíli příjemného nicnedělání a pozorování mi milý barista přinesl limonádu. Musím se přiznat, že jsem chvíli váhala nad tím, jestli si opravdu objednat zrovna tymiánovou, ačkoliv mám tymián moc ráda, vždy spíš v kombinaci s něčím dalším a ne jako hlavní složku chutí. Nelitovala jsem, pikantní limonáda s nakrájenými citrusy se krásně hodila k začínajícímu září a mé inspirované náladě, kterou jsem zde načerpala. A dostala jsem k ní slámku. Další skvělá alternativa k plastovým brčkům – proč to nepoužívat častěji?

Za malou chvilku se pak barista objevil s mou kávou. Cappuccinem (jak jinak). Příjemně výrazná káva mi z prvu přišla s vyšší aciditou a pak jsem ucítila příjemnou chuť ořechů. Krásné dopolední pohlazení smyslů.

Stylové a osobité prostředí očividně není náhoda. Kafe Petrohradská, respektive místo, ve kterém krátkou chvilku pobývá, je spojeno s uměním už od roku 2015 díky spolku Petrohradská kolektiv z.s., který realizuje kulturní program a platformu pro mladé umění. Kromě něčeho dobrého, tak můžete zabloudit také do místního vnitrobloku a galerie Jedna Dva Tři. Ale víte co? Jestli se chcete dozvědět víc, zkrátka si do Petrohradské zajděte a prozkoumejte tohle originální místo na vlastní kůži. Je jedno, jestli dopoledne na skvělou kávu anebo odpoledne na nějaký ten drink, které si můžete vychutnat v pohodlném křesle kavárny anebo v osobitém vnitrobloku plném rostlin a světýlek zářících do tmy v pozdních hodinách.

Kafe Petrohradská je místo mnoha tváří, kde kromě kávy, točeného piva, výborných limonád nebo něčeho na zub, načerpáte inspiraci a bude se vám chtít brzy vrátit.

Už jste prostor navštívili?

P.S.
Na kelímku jsem viděla razítko Pragovka. Náhoda? Nemyslím si. A náhoda to také skutečně není, Kafe Petrohradská spolupracuje s Kafe Pragovka a také Kafe DAMU.