Zajisté se mnou všichni kávomilci budou souhlasit, že pokud bych tohle už vlastně historické místo vynechala, něco by bylo špatně. A kdy je nejlepší čas na navštívení slavné kavárny Slavia? No, podle mě přeci po návštěvě Národního divadla. Původně jsem měla v plánu dobrou kávou završit perfektní předvánoční večer, kdy jsem se už pátým rokem tradičně vydala na baletní představení Louskáčka. Vždy to pro mě byl začátek těch opravdových Vánoc – atmosféra byla opravdu jak z pohádky. Ale rok 2016 mi dal doslova facku… Po pěti letech se představení naprosto změnilo a celé mi to přišlo, jako maškarní přehlídka. Nechci to ale pomlouvat, jen to prostě nesplnilo to, co jsem očekávala… Takže zpět k tomu, oč tu běží, tedy ke kávě.
La Bohéme Café
Trochu poruším svou zásadu neukazovat ve svých vyprávěních fotografie interiérů kaváren, protože tahle na mě doopravdy zapůsobila a jednoduše se musím podělit.
Žižkavárna
V předchozím vyprávění o mém kávovém objevování Prahy jsem navštívila COFFEEBREAK & cake. Také jsem se zmínila, že má svou sestřičku Žižkavárnu a co čert nechtěl, o pár dnů později jsem se v ní ocitla a seděla nad šálkem flat white. “Tohohle jsem se celý den nemohla dočkat.” Přivřela jsem oči a napila se. Se slastným pocitem jsem se pak uvelebila na židli a začala si pořádně prohlížet kavárnu, protože teď, když už v sobě mám první doušky kofeinu, pro to mám lepší předpoklady.
COFFEEBREAK & cake
Jednoho pochmurného, velice zašedlého a především mrazivého dne, kdy je počasí nemastné a neslané, obloha bílá, ale ani nesněží, ani neprší a vlastně na ní nejsou ani mraky, jsem při procházce z Náplavky kolem starého vyšehradského nádraží (které by mimochodem stálo za to dát do pořádku) dostala chuť na kávu. To není nic neobvyklého. Avšak neobvyklé je, že hned, jak mi tahle myšlenka proběhla hlavou, objevila se přede mnou malá a mile vypadající kavárnička – COFFEEBREAK & cake. A co udělá správný kávomil jako já? Ihned vkročí dovnitř. A tak jsem vkročila, a objednala si.
Kavárna co hledá jméno – snad se nám vrátí…
Dlouho jsem přemýšlela, jestli je vhodné začít takovou “bombou” jako je Kavárna co hledá jméno. Napadlo mě, jestli tím nenastavím laťku ostatním kavárnám tak vysoko, že nikoho nebudou už zajímat. Po chvíli jsem ale došla k závěru, že začít právě tímto místem, bude vlastně geniální – bude to jasné znamení, že se nespokojím jen tak s něčím, a že kvalitní kávu musí vždy doprovázet i jedinečné prostředí. Navíc jsem si uvědomila, že já znám Kavárnu co hledá jméno už od jejího otevření a rozhodně mi to nebránilo v objevování nových povalečských úkrytů. No, myslím, že kávomilci to zajisté pochopí…:)
Pokračovat ve čtení „Kavárna co hledá jméno – snad se nám vrátí…“
A oč tu vlastně běží?
To je docela dobrá otázka, takhle na začátek… Ráda bych se Vám tedy moji milí doufám-čtenáři, představila.