Krafárna

Malých útulných míst, kde se člověk může zašít na jak dlouho chce, aniž by byl rušen je hodně. Ale malých útulných míst jako je Krafárna ne.

Protože ji mám přesně v půli cesty do školy, většinou se tady stavuji na kávu do ruky. Což je dokonalé zpříjemnění rána, ale také to znamená, že nemám moc fotografií. Tak mi to snad odpustíte. Třeba budete o to víc zvědaví a kavárnu navštívíte.

Poprvé jsem v této kavárničce byla náhodou. Bylo to v zimě, přesně v tom nepříjemném období, kdy je tma už v pět odpoledne a člověk by nejraději nedělal nic jiného než jen spal a spal a spal. Jenže to tehdy nešlo. Bylo těsně před Vánoci a na válení se v posteli zkrátka nebyl čas. No a jednoho toho temného odpoledne jsme se rozhodli si ten den zpříjemnit a dát si něco dobrého.

Ten den si moje chuťové buňky mohly jen plesat. Ze zvědavosti jsem si totiž objednala speciální Krafárna kávu – a bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem tehdejší advent udělala. V menu není přesně napsané, z čeho káva je, a tak jsem se rozhodla, zahrát si na Sherlocka Holmese. Významně jsem se tvářila, usrkávala kávu a pronášela teorie, co by to asi tak mohlo být. (Doufám, že si mě u toho barista nevšiml, musela jsem vypadat opravdu…”zajímavě”.)

Finální verdikt zněl celkem jasně: “Podle mě je to cappucino, ve kterém je rozpuštěná taková ta čokoláda na tyčce, co se dává do horkého mléka.” Jestli je to pravda, to už je ve hvězdách – nebo spíš v kávových zrnkách. A jako dodatek je nutno uvést, že nic lepšího na zahřátí v zimě asi není.

Můj společník se zachoval velice neoriginálně a stereotypně a jako téměř vždy si objednal americano. Nutno však říct, že když jsem ho ochutnala, už mi jeho nápad nepřišel tak špatný, protože bylo moc dobré.

A vůbec od věci není si to večerní šero prozářit bílým vínem. (A když už se to nerozzáří venku, alespoň se rozzáří vaše oči, to Vám zaručuji.)

V kavárně často potkávám osůbky s knihou v ruce, papíry, ze kterých se učí anebo počítačem, na kterém pracují – pokud tedy hledáte místo na učení či práci, rozhodně neváhejte.

Jako poslední věc, kterou bych ráda zmínila je, že Krafárna má v mém celoživotním kávopříběhu jedno velké prvenství – měla jsem u nich úplně první kávu mimo domov v roce 2017.