“Venku je tak krásně!” Vysvětlovala jsem a rozplývala se nad krásným prosluněným Karlínem a parkem uprostřed náměstí. “Úplně je škoda si jít někam sednout.” Dodala jsem. “Ale kafe by to chtělo..” Dostalo se mi námitky. Rozhlédla jsem se kolem sebe a marně hledala sezení venku. “Všechno je plné.” Povzdychla jsem si. “Počkej, mám nápad.”
☕️ milník pro všechny kávomily ☕️