Seděla jsem nad sklenkou vína, přes kterou plápolal plamínek svíčky. Za mými zády byl příjemný šum hlasů, kterým nebylo rozumět, protože všichni mluvili potichu, aby nikdo nevěděl, co povídají svému doprovodu. Z radia se linula něžná hudba a kolem se povalovala příjemná nálada. Ačkoliv tu právě básním o francouzské kavárnopekárnovinárně, v oné sklence se třpytilo bílé víno z Izraele. A bylo výtečné. Jako první návštěva docela nadějné, ne?
☕️ milník pro všechny kávomily ☕️