Toulala jsem se ulicemi okolo Flory a najednou se před mým zrakem objevila malá dřevěná cedule s nápisem Kaffee. Jak je asi všem jasné, ihned jsem se vydala směrem k proskleným dveřím a vstoupila do malé kavárny Tout va bien.
Přivítal mě vřelý úsměv slečny za barem a hřejivá atmosféra dokreslená línými tóny klavíru a tichým, téměř šeptavým hlasem návštěvníků. Ocitla jsem se v příjemném prostoru s dřevěnými stoly, židlemi a lavicemi s polštáři, zelenými květinami, policemi s knihami, béžovými zdmi a spoustou lamp s naoranžovělým světlem. Zatímco jsem si u usměvavé slečny objednala cappuccino, v tu ránu za ní stála druhá, se stejně přátelským pohledem. Pak se mě doptala, jestli to bude vše, anebo si dám ještě něco. Poohlédla jsem se kolem po všech těch lákadlech a pár vteřin se rozhodovala. “Když tak koukám na vaše menu, asi zkusím ještě grepovou limonádu.” “Dobře.” Stále se usmívala a já se vydala najít si to nejlepší místo, kde si na chvilku odpočinu a za zvuků klidné hudby a vůně kávy se začtu do nové knížky.
U velkého stolu seděli tři spokojení kávomilové, z nichž jeden byl spíše kakaomil, protože na kofein si bude muset ještě pár let počkat. Naproti baru pod krásným bílým oknem byla dvě malá místa s výhledem do ulice a pod barem bylo také schované malinké sezení. Pro mě a mou knihu však jednoznačně zvítězilo sezení u malého stolku vedle okna s koženým křeslem. Posadila jsem se do odpoledního přítmí, poslouchala hudbu a užívala si momentu.
Po chvíli mi ho zpříjemnilo cappuccino v teple hnědém šálku s lahodnou jemně nasládlou chutí a neodolatelnou vůní. Usrkla jsem si a nemohla si tuhle chvíli představit dokonalejší.
Pak mi slečna donesla ještě skutečně poctivou limonádu a chvíle se rázem k mému údivu stala ještě lepší a k tomu se štiplavě sladkou chutí grepu.
Během mého čtení se sem tam ozvalo mletí čerstvé kávy následované zintenzivněním kávové vůně a jemným šleháním mléka. Když jsem se otočila, všimla jsem si, že mají La Marzocco. Kromě kávovaru se u baru pyšní i koláče a buchty a vedle na polici jsou vystavené různé pomůcky nezbytné pro každého milovníka kávy (mimo jiné i termosku, kterou jsem dostala pod stromeček) a balíčky kávy od Candycane Coffee.
Kromě kávy na bázi espressa si můžete pochutnat i na filtrované anebo různých druzích čaje anebo třeba kakau. Koneckonců na onom krásném okně naproti baru mají výstižné „Coffee and tea for you :)“. A filtrovanou kávu mají také skvělou, hned druhý den jsem se zatoulala do těchto končin znovu a vzala si jednu odpolední s sebou.
Když jsem pak odcházela plná energie a hřejivého pocitu vstříc dalším povinnostem, ještě jsem si na chvíli kavárnu prohlédla z venku. Už skrz sklo jako by se linulo teplo a lákalo vás dovnitř. Po pravé straně je malé venkovní sezení nalepené na zeď a nad ním v tom už dvakrát zmíněném okně (ano, vážně se mi líbí) líně svítí malá světýlka. Měla jsem chuť se tam na chvíli jen tak posadit, i když byla venku zima…
Pokud jste tohle útulné a poklidné místo, kde do sebe prostě všechno tak nějak zapadá, ještě nenavšťívili, rozhodne byste to měli napravit. Atmosféra, přístup slečen baristek a jemný styl si vás omotají kolem prstu a zlepší vám náladu za každé okolnosti. Věřte mi.
P.S.
A povšimněte si “Today’s exhibition” vystavené na baru. 🙂
Slezská 482/125, 13000, Praha