Café Neustadt

Centrum Prahy plné hlasitých zvuků, nepříjemného kličkování mezi kolonami aut a neustálý shon a narážení lidí do sebe, protože někam spěchají. Přesně takhle vypadá okolí Karlova náměstí kolem čtvrté hodiny odpoledne. Prostředí, do kterého se vydáte opravdu, jen když musíte. A já musela, jestliže jsem nechtěla přenocovat do druhého dne ve škole. 

Pokračovat ve čtení „Café Neustadt“

Kavárna Kočičí Karlín

Zdravím všechny milovníky kávy! A tektokrát i milovníky těch svéhlavých stvoření, co se promenádují jak modelky ve vší eleganci nejlépe v okolí krbu (či jiného teplého místa) a ani se neobtěžují na vás udělat smutná očka, když chtějí ochutnat to, co práve jíte, ale prostě si to vezmou. I když vám zničí váš nejoblíbenější kus nábytku, nebo shodí vázu po babičce, stejně jim to nakonec musíte odpustit, protože to zkrátka jinak nejde… Ano, mluvím o kočkách. 

Pokračovat ve čtení „Kavárna Kočičí Karlín“

VNITROBLOCK

“A víš, kde to je?” “No, hledala jsem to na mapě.” ….O pár metrů dál: “A nemělo by to tu už někde být?” “No….” Dlouze jsem se zamyslela a dodala: “Mělo.” “Ale není..” …. Skoro na konci Tusarové: “Tak jako ale někde nalevo už to musí být!” “A nepřešli jsme to?” Zasmála se kamarádka. “Ne, určitě ne!” Nesouhlasně jsem kroutila hlavou věříc svým orientačním schopnostem (které jsou mimochodem naprosto otřesné, občas mám pocit, že bloudím i doma při cestě z pokoje do pokoje). Přešly jsme to. Když jsme se nakonec dostaly ke čtvercovémů nápisu VNITROBLOCK na fasádě domu, nedůvěřivě jsme vkročily dovnitř. “Ty jo, to je koberec?” Hleděly jsme na vstupní dveře s mohutným asi závěsem. “To je dobrý! Jdem!!” 

Pokračovat ve čtení „VNITROBLOCK“

Brew Bar

Mé povídání bude tentokrát poněkud netradiční. V čem? Nebudu Vám vyprávět o kavárně, ale o kávě. O kávě, která mi vždy zlepší sobotu. O kávě, která je odměnou za zdárné zvládnutí celého týdne. O kávě, která je filtrovaná. O kávě, kterou si dáte jen jednou za týden. O kávě, kterou Vám vždy připraví s úsměvem. O kávě, kterou si nejde odpustit. O kávě z Brew Baru.

Pokračovat ve čtení „Brew Bar“

IF Café

Francouzská elegance? Sladké dezerty na pohled i na chuť? Úžasně recepty neskutečně šikovné Ivety Fabešové? Milá a elegantní obsluha? IF Café je na mě taková má srdcová záležitost. Nejen pro všechna ta lákadla, která jsem právě vyjmenovala, ale hlavně pro příběh, který mě k této kavárně zavedl.

Pokračovat ve čtení „IF Café“

Double B

Přemýšlela jsem kdysi nad názvem Double B, proč zrovna toto jméno? Přiznám se, že jsem po tom nepátrala hlouběji a zkrátka jsem si jen tak popřemýšlela (nad šálkem kávy samozřejmě). Došla jsem k závěru, že Double je v názvu zajisté proto, že zůstat v této kavárně jen na jednu kávu, je poměrně složitý úkol. Snad až na jednu vyjímku jsem si většinou dala kávy dvě, anebo alespoň double shot. 

Pokračovat ve čtení „Double B“

Café Jen

“Dám si jen kafe.” Tak to je přesně věta, kterou si v Café Jen rozhodně neřeknete. Stačí totiž aby jste sešli po dřevěných schodech před vitrínu s dezerty a mají vás v kapse (v tom nejlepším smyslu samozřejmě). Těm sladkým lákadlům se rozhodně nedá odolat a jak by se taky dalo říci “ne” domácímu Míšovi, bábovce, cheesecaku a tomu nejlepšímu mrkvovému dortu, jaký jsem kdy jedla? 

Pokračovat ve čtení „Café Jen“

Coffeeroom

“No a nepůjdeme nejdřív na snídani?”… Tak takhle začalo mé první seznámení s touto kouzelnou kavárnou. Už několikrát jsem z mnoha důvěryhodných kávomilských zdrojů slyšela doporučení, abych tuto kavárnu navštívila, ale teprve toho letního dne k tomu doopravdy došlo. 

Pokračovat ve čtení „Coffeeroom“