Centrum Prahy plné hlasitých zvuků, nepříjemného kličkování mezi kolonami aut a neustálý shon a narážení lidí do sebe, protože někam spěchají. Přesně takhle vypadá okolí Karlova náměstí kolem čtvrté hodiny odpoledne. Prostředí, do kterého se vydáte opravdu, jen když musíte. A já musela, jestliže jsem nechtěla přenocovat do druhého dne ve škole.
Kavárna Kočičí Karlín
Zdravím všechny milovníky kávy! A tektokrát i milovníky těch svéhlavých stvoření, co se promenádují jak modelky ve vší eleganci nejlépe v okolí krbu (či jiného teplého místa) a ani se neobtěžují na vás udělat smutná očka, když chtějí ochutnat to, co práve jíte, ale prostě si to vezmou. I když vám zničí váš nejoblíbenější kus nábytku, nebo shodí vázu po babičce, stejně jim to nakonec musíte odpustit, protože to zkrátka jinak nejde… Ano, mluvím o kočkách.
VNITROBLOCK
“A víš, kde to je?” “No, hledala jsem to na mapě.” ….O pár metrů dál: “A nemělo by to tu už někde být?” “No….” Dlouze jsem se zamyslela a dodala: “Mělo.” “Ale není..” …. Skoro na konci Tusarové: “Tak jako ale někde nalevo už to musí být!” “A nepřešli jsme to?” Zasmála se kamarádka. “Ne, určitě ne!” Nesouhlasně jsem kroutila hlavou věříc svým orientačním schopnostem (které jsou mimochodem naprosto otřesné, občas mám pocit, že bloudím i doma při cestě z pokoje do pokoje). Přešly jsme to. Když jsme se nakonec dostaly ke čtvercovémů nápisu VNITROBLOCK na fasádě domu, nedůvěřivě jsme vkročily dovnitř. “Ty jo, to je koberec?” Hleděly jsme na vstupní dveře s mohutným asi závěsem. “To je dobrý! Jdem!!”
Brew Bar
Mé povídání bude tentokrát poněkud netradiční. V čem? Nebudu Vám vyprávět o kavárně, ale o kávě. O kávě, která mi vždy zlepší sobotu. O kávě, která je odměnou za zdárné zvládnutí celého týdne. O kávě, která je filtrovaná. O kávě, kterou si dáte jen jednou za týden. O kávě, kterou Vám vždy připraví s úsměvem. O kávě, kterou si nejde odpustit. O kávě z Brew Baru.
IF Café
Double B
Přemýšlela jsem kdysi nad názvem Double B, proč zrovna toto jméno? Přiznám se, že jsem po tom nepátrala hlouběji a zkrátka jsem si jen tak popřemýšlela (nad šálkem kávy samozřejmě). Došla jsem k závěru, že Double je v názvu zajisté proto, že zůstat v této kavárně jen na jednu kávu, je poměrně složitý úkol. Snad až na jednu vyjímku jsem si většinou dala kávy dvě, anebo alespoň double shot.
I Need Coffee
VAROVÁNÍ: Následující text se mnohým může zdát nemorální a neměli by ho číst poctiví studenti.
Ye’s Kafe Studio
Přemýšlela jsem, proč se Ye’s vlastně jmenuje Ye’s? A pak mě to napadlo! Co jiného člověk může odpovědět, když uslyší slovo káva nebo kafe nebo coffee nebo café? Přesně tak – YES!
Café Jen
“Dám si jen kafe.” Tak to je přesně věta, kterou si v Café Jen rozhodně neřeknete. Stačí totiž aby jste sešli po dřevěných schodech před vitrínu s dezerty a mají vás v kapse (v tom nejlepším smyslu samozřejmě). Těm sladkým lákadlům se rozhodně nedá odolat a jak by se taky dalo říci “ne” domácímu Míšovi, bábovce, cheesecaku a tomu nejlepšímu mrkvovému dortu, jaký jsem kdy jedla?
Coffeeroom
“No a nepůjdeme nejdřív na snídani?”… Tak takhle začalo mé první seznámení s touto kouzelnou kavárnou. Už několikrát jsem z mnoha důvěryhodných kávomilských zdrojů slyšela doporučení, abych tuto kavárnu navštívila, ale teprve toho letního dne k tomu doopravdy došlo.