Sofee aneb moje záchrana, když nestíhám

I když se nám to asi většině nelíbí, pomalu se blíží konec slunečných večerů strávených venku, dovolených, volna, prázdnin a klidu. Zvlášť pro studenty může být návrat do běžného studijního, možná i studijně-pracovního shonu šok. A když se náhodou jedná o kávomila, jehož ranním či odpoledním rituálem se během volnějších dnů stala třeba filtrovaná káva z výběrových zrnek, je často návrat k většímu množství povinností také konečnou stanicí pro tyto voňavé, několikadenní a poněkud časově náročnější rituály. Už minulý rok touhle dobou jsem si říkala „co budu sakra dělat?“

Pokračovat ve čtení „Sofee aneb moje záchrana, když nestíhám“

Dva týdny bez jednorázových kelímků s Kávomilníkem

Je jaro. Příroda kolem mě se začíná probouzet k životu a já si všímám prvních kvítků a prvních zelených rostlinek, které se derou skrze odpočatou zem. Jak to tak všechno pozoruji, v hlavě se mi objevuje obrázek, který jsem nedávno viděla na internetu. Byl to velmi neestetický a hrůzný výjev koše, ze kterého doslova přetékaly kelímky od kávy a válely se všude kolem. V tu chvíli mě to donutilo se zamyslet a položit si otázku… Tak ruku na srdce, milá kávomilko, kolik kelímků za den ti projde rukou?  Pokračovat ve čtení „Dva týdny bez jednorázových kelímků s Kávomilníkem“

CoffeeHub

Byl krásný slunečný den, kdy počasí naznačovalo, že se chystá jaro a já se vydala na procházku po boku mého přítele. Šli jsme doslova za nosem, až jsme se postupně začali blížit k Nuselským schodům. V tu chvíli bylo jasné, kde nakonec skončíme – v CoffeeHubu. Pokračovat ve čtení „CoffeeHub“

Kavárna co hledá jméno II. – povedlo se!

Venku poletovaly malé sněhové vločky, mrzlo a já měla konečně zase možnost tu zimu pozorovat z jednoho z mých nejmilovanějších oken, z toho složeného z malých obdélníkových tabulek, z toho, co dodává pocit bezpečí a útulna, z toho ze kterého se pozoruje nejlépe- z toho v Kavárně co hledá jméno. Jsem tak ráda, že se ji podařilo znovu otevřít! Pokračovat ve čtení „Kavárna co hledá jméno II. – povedlo se!“

Coffeesource (již neexistující pobočka) – nové a ještě krásnější je nyní pár kroků vedle

Jednoho rána jsem se s opravdu skvělou náladou procházela od Náměstí Míru dolů po Francouzské ulici, kde jsem se měla setkat se svou kamarádkou na kávu. Byl to jeden z těch dnů, kdy máte pocit, že je všechno krásné a nic Vás nerozhodí. Znáte to? Doufám, že ano. K takovému povznesenému stavu mysli se káva ve skvělé společnosti a na tom správném místě vždy hodí. No a tím místem byla kavárna CoffeeHouse, tedy pražírna Coffee Source. Pokračovat ve čtení „Coffeesource (již neexistující pobočka) – nové a ještě krásnější je nyní pár kroků vedle“

New Chapter Café – provoz ukončen (nezoufejte, na stejném místě je nyní Cafe Malina)

Po dlouhé době jsem jela tramvají číslo 22 a míjela na Francouzské a v okolí samé nové podniky. samozřejmě, že jsem měla okamžitě potřebu všechny navštívit, jenže dny nejsou nafukovací (zvlášť když je zkouškové), a tak jsem s nespokojeným pocitem pokračovala místo k šálku kávy nad papír se zápočtovým testem. Jenže včera jsem byla u zubaře a to si zkrátka odměnu žádá… Ještě než jsem tedy naskočila na tramvaj na zastávce Ruská, zamířila jsem do New Chapter Café.

Pokračovat ve čtení „New Chapter Café – provoz ukončen (nezoufejte, na stejném místě je nyní Cafe Malina)“

Spižírna 1902

V létě jsem vzpomínala, jak jsem jako malá jezdila k babičkám a ty měly ve spíži vždy nějakou dobrotu, kterou jsem chodila tajně ujídat. Ať už to byly zavařeniny anebo sušenky, vždy to bylo neodolatelné. Do mého melancholického rozpoložení tak krásně zapadla návštěva nového podniku na Vinohradech – Spižírna 1902.

Pokračovat ve čtení „Spižírna 1902“