Sofee aneb moje záchrana, když nestíhám

I když se nám to asi většině nelíbí, pomalu se blíží konec slunečných večerů strávených venku, dovolených, volna, prázdnin a klidu. Zvlášť pro studenty může být návrat do běžného studijního, možná i studijně-pracovního shonu šok. A když se náhodou jedná o kávomila, jehož ranním či odpoledním rituálem se během volnějších dnů stala třeba filtrovaná káva z výběrových zrnek, je často návrat k většímu množství povinností také konečnou stanicí pro tyto voňavé, několikadenní a poněkud časově náročnější rituály. Už minulý rok touhle dobou jsem si říkala „co budu sakra dělat?“

Pokračovat ve čtení „Sofee aneb moje záchrana, když nestíhám“

Dva týdny bez jednorázových kelímků s Kávomilníkem

Je jaro. Příroda kolem mě se začíná probouzet k životu a já si všímám prvních kvítků a prvních zelených rostlinek, které se derou skrze odpočatou zem. Jak to tak všechno pozoruji, v hlavě se mi objevuje obrázek, který jsem nedávno viděla na internetu. Byl to velmi neestetický a hrůzný výjev koše, ze kterého doslova přetékaly kelímky od kávy a válely se všude kolem. V tu chvíli mě to donutilo se zamyslet a položit si otázku… Tak ruku na srdce, milá kávomilko, kolik kelímků za den ti projde rukou?  Pokračovat ve čtení „Dva týdny bez jednorázových kelímků s Kávomilníkem“

CoffeeHub

Byl krásný slunečný den, kdy počasí naznačovalo, že se chystá jaro a já se vydala na procházku po boku mého přítele. Šli jsme doslova za nosem, až jsme se postupně začali blížit k Nuselským schodům. V tu chvíli bylo jasné, kde nakonec skončíme – v CoffeeHubu. Pokračovat ve čtení „CoffeeHub“

Kavárna co hledá jméno II. – povedlo se!

Venku poletovaly malé sněhové vločky, mrzlo a já měla konečně zase možnost tu zimu pozorovat z jednoho z mých nejmilovanějších oken, z toho složeného z malých obdélníkových tabulek, z toho, co dodává pocit bezpečí a útulna, z toho ze kterého se pozoruje nejlépe- z toho v Kavárně co hledá jméno. Jsem tak ráda, že se ji podařilo znovu otevřít! Pokračovat ve čtení „Kavárna co hledá jméno II. – povedlo se!“

CoffeeHouse

Jednoho rána jsem se s opravdu skvělou náladou procházela od Náměstí Míru dolů po Francouzské ulici, kde jsem se měla setkat se svou kamarádkou na kávu. Byl to jeden z těch dnů, kdy máte pocit, že je všechno krásné a nic Vás nerozhodí. Znáte to? Doufám, že ano. K takovému povznesenému stavu mysli se káva ve skvělé společnosti a na tom správném místě vždy hodí. No a tím místem byla kavárna CoffeeHouse, tedy pražírna Coffee Source. Pokračovat ve čtení „CoffeeHouse“

Kafemat

Konečně jsem se jednoho mrazivého a sněžodeštivého dne vydala na průzkum kaváren do pražských končin, kam se hnedtak nedostanu. No a na co jsem nenarazila hned jako první? Inu, troufám si říct, že na tu nejosobitější kavárnu Dejvic. Nahlédnete dovnitř se mnou? Pokračovat ve čtení „Kafemat“