Kofi Kofi

Určitě všichni znáte ty dny, kdy se slovo rychle a nestíhám objevuje ve Vašem repertoáru až nezdravě často a na chvíle s klidnou kávu nebo posezení třeba u knihy prostě “Není čas”. V tomto svižném duchu mám pro Vás perfektní typ na kávu do ruky na cestu (anebo na běh, záleží na okolnostech).

Pokračovat ve čtení „Kofi Kofi“

Café Neustadt

Centrum Prahy plné hlasitých zvuků, nepříjemného kličkování mezi kolonami aut a neustálý shon a narážení lidí do sebe, protože někam spěchají. Přesně takhle vypadá okolí Karlova náměstí kolem čtvrté hodiny odpoledne. Prostředí, do kterého se vydáte opravdu, jen když musíte. A já musela, jestliže jsem nechtěla přenocovat do druhého dne ve škole. 

Pokračovat ve čtení „Café Neustadt“

Original Coffee

Cestou z Dyzajn marketu, na kterém jsem promzla a promokla na kost (ale kdo by si ho nechal ujít?), jsem opravdu potřebovala nějaké útulné a především TEPLÉ místo. “No, už jsem párkrát slyšela o jedný kavárně v Betlémský, nepůjdeme tam?” Šli jsme. A můj orientační smysl opět zabodoval – s hrdostí a stoprocentní jistotou jsem tvrdila, že cesta ke kavárně je na úplně opačnou stranu. 

Pokračovat ve čtení „Original Coffee“

SmetanaQ

Miluji objevování nových kaváren, což jste zajisté postřehli. Dnes bych Vám ráda povyprávěla o mlaďoučké SmetanaQ. Z jejich konceptu jsem nadšená. Zavítala jsem sem zatím třikrát a zanechalo to na mě tolik dojmů, že nevím, kde začít…

Pokračovat ve čtení „SmetanaQ“

VNITROBLOCK

“A víš, kde to je?” “No, hledala jsem to na mapě.” ….O pár metrů dál: “A nemělo by to tu už někde být?” “No….” Dlouze jsem se zamyslela a dodala: “Mělo.” “Ale není..” …. Skoro na konci Tusarové: “Tak jako ale někde nalevo už to musí být!” “A nepřešli jsme to?” Zasmála se kamarádka. “Ne, určitě ne!” Nesouhlasně jsem kroutila hlavou věříc svým orientačním schopnostem (které jsou mimochodem naprosto otřesné, občas mám pocit, že bloudím i doma při cestě z pokoje do pokoje). Přešly jsme to. Když jsme se nakonec dostaly ke čtvercovémů nápisu VNITROBLOCK na fasádě domu, nedůvěřivě jsme vkročily dovnitř. “Ty jo, to je koberec?” Hleděly jsme na vstupní dveře s mohutným asi závěsem. “To je dobrý! Jdem!!” 

Pokračovat ve čtení „VNITROBLOCK“

The Kavárna

Mám pro Vás jen jedno slovo – JELEN. A nemluvím o loveckém salonku či o myslivecké chalupě. Pokud Vás napadlo tohle, tak to není typ jelena, kterého mám na mysli. Já mám totiž na mysli fantastického černého jelena, co visí na zdi The Kavárny. 

Pokračovat ve čtení „The Kavárna“

Brew Bar

Mé povídání bude tentokrát poněkud netradiční. V čem? Nebudu Vám vyprávět o kavárně, ale o kávě. O kávě, která mi vždy zlepší sobotu. O kávě, která je odměnou za zdárné zvládnutí celého týdne. O kávě, která je filtrovaná. O kávě, kterou si dáte jen jednou za týden. O kávě, kterou Vám vždy připraví s úsměvem. O kávě, kterou si nejde odpustit. O kávě z Brew Baru.

Pokračovat ve čtení „Brew Bar“

IF Café

Francouzská elegance? Sladké dezerty na pohled i na chuť? Úžasně recepty neskutečně šikovné Ivety Fabešové? Milá a elegantní obsluha? IF Café je na mě taková má srdcová záležitost. Nejen pro všechna ta lákadla, která jsem právě vyjmenovala, ale hlavně pro příběh, který mě k této kavárně zavedl.

Pokračovat ve čtení „IF Café“

Double B

Přemýšlela jsem kdysi nad názvem Double B, proč zrovna toto jméno? Přiznám se, že jsem po tom nepátrala hlouběji a zkrátka jsem si jen tak popřemýšlela (nad šálkem kávy samozřejmě). Došla jsem k závěru, že Double je v názvu zajisté proto, že zůstat v této kavárně jen na jednu kávu, je poměrně složitý úkol. Snad až na jednu vyjímku jsem si většinou dala kávy dvě, anebo alespoň double shot. 

Pokračovat ve čtení „Double B“