Sofee aneb moje záchrana, když nestíhám

I když se nám to asi většině nelíbí, pomalu se blíží konec slunečných večerů strávených venku, dovolených, volna, prázdnin a klidu. Zvlášť pro studenty může být návrat do běžného studijního, možná i studijně-pracovního shonu šok. A když se náhodou jedná o kávomila, jehož ranním či odpoledním rituálem se během volnějších dnů stala třeba filtrovaná káva z výběrových zrnek, je často návrat k většímu množství povinností také konečnou stanicí pro tyto voňavé, několikadenní a poněkud časově náročnější rituály. Už minulý rok touhle dobou jsem si říkala „co budu sakra dělat?“

Většina lidí by měla odpověď jasnou: „No přeci kavárna, kde dělají filtr.“ a já s nimi souhlasím. Když pominu to, že do kaváren nejraději chodím na delší dobu na to správné kavárenské posezení, občas nastane situace, kdy to zkrátka není ta ideální volba anebo kavárna vůbec není. Na to by určitě přistála další odpověď: „No tak si ráno udělej čas a připrav si kávu s sebou.“ Jenže ta rána…

A tak jsem přemýšlela hlavně nad tím, jak si ušetřit čas a přitom si i trochu přispat a černou kávu vychutnat i během dne naplněného od rána do večera přednáškami anebo během nějakého delšího kurzu, který je na místě, kde je to za výběrovou kávou z ruky. Vymyslela jsem nespočet možností a taky je vyzkoušela. Chvíli jsem si s sebou brala Aeropress anebo Frenchpress tam, kde byla kuchyňka. Vyzkoušela variantu mletí kávy přímo na místě, což samozřejmě vyžadovalo mít s sebou mlýnek, anebo kávu namlýt doma ten den ráno. Zkoušela jsem ji také připravit do termosky anebo termohrnku, což ale v případě brzkých ranních vstávání většinou selhalo, protože jak už jsem jemně nastínila já a rána nejsme kamarádi.

Smířila jsem se s tím, že zkrátka v některých případech to bude muset jít bez kávy. Pak jsem ale byla pro espresso a chléb v Esce v Karlíně a z lednice se na mě šibalsky usmívala Sofee… Se Sofee jsem se poprvé seznámila na Prague Coffee Festivalu 2017 a její chuť mě ihned oslovila. Proč mě to nenapadlo dřív. Pořídila jsem si ji a vydala se domů s tím, že by to třeba na takového ranního lenocha jako jsem já mohlo fungovat.

Hned pár dní na to jsem brzy vstávala, byla zima, šero, z postele se mi vůbec nechtělo a k tomu, abych vylezla, jsem se přemlouvala tak dlouho, až jsem musela nakonec pospíchat. Dala jsem přednost snídani před mletím čerstvé kávy na V60, protože to bylo buď a nebo. Pak se na mě znovu usmála ta nedávno pořízená, ještě neotevřená Sofee. Nalila jsem do hrnku množství odpovídající espressu a zalila ho horkou vodou. Proč mě to nenapadlo dřív. V relativním klidu jsem tak stihla snídani i výbornou Soffee (tenkrát to byla myslím zrnka z Peru).

Několik týdnů na to mi Sofee pomohla mít dostatek energie během víkendového školení, které bylo v končinách, kde o výběrovou kávu nezavadíte. Pokaždé jsem si jenom rychle odběhla, nalila Sofee do hrnku a na ni teplou vodu. Vzpomínala jsem na ty dny, kdy jsem v podobných situacích o kávě jen snila anebo pila takovou, která má k té výběrové daleko. Proč mě to nenapadlo dřív! A k tomu mi ještě vždy vykouzlila úsměv na tváři, protože její chuť mi pokaždé sedla, ačkoliv jsem ji zatím vždy měla z jiných zrnek. Zkrátka baristé od Sofee vědí, co dělají.

Na jaře jsem byla měsíc zahrabaná v učebnicích, knihách, zápiscích, výpiscích, výpiscích z výpisků i zápisků, výpiscích z výpisků výpisků a různých grafech a myšlenkových mapách a nejednou nad tím vším usnula. Během státnic jsem ani neměla chuť si kávu dělat, protože jsem v předem určených chvilkách k odpočinku raději seděla a „tupě zírala“ anebo byla tak roztěkaná, že by mě kofein zničil. S rostoucími dny strávenými učením a ubývajícími těmi do zkoušek se ale mnohem častěji než roztěkanost objevovalo ono usínání na stole. Pak si ke mě našla cestu Soffee. A opět mě zachránila. Ještě, že už mě to napadlo dřív…

No a co tedy vlastně ta zázračná Sofee je?

Sofee je za studena macerovaná káva, která prochází několikrát filtrací a poté je plněna do lahviček bez přístupu vzduchu, aby se zabránilo oxidaci. 25 ml tohoto koncentrovaného kávového štěstí, které odpovídají jedné dávce, má v sobě množství kofeinu jako jedno espresso. Jak si ji vychutnáte, to už je jen na vás. Já si ji třeba nejčastěji připravuji teplou „jako filtr“, tedy dolitou vodou (doporučené množství je 1:3, ale to ideální pro vás zjistíte sami 🙂 ). Moc dobrý je ze Sofee také espresso tonic anebo ledová káva (já zkusila jak bez mléka, tak s mlékem). A proč třeba také nezkusit nějaký kávový drink? Fantazii se meze nekladou.

Ledový „Sofeeltr“
Espresso tonic
Sofee na ledu s mlékem

Zkrátka, ať už chcete jít na piknik, na výlet, jet na chatu, kde neteče voda (pozn. v tu chvíli doporučuji ten espresso tonic) nebo vás tíží čas, energii sebralo učení, nemáte v práci ten vhodný nástroj na přípravu kávy, kavárnu daleko anebo se vám do toho zkrátka nechce, Soffee se mi osvědčila jako zachránce v podobných situacích. Ale to samozřejmě neznamená, že by se nehodila k pití i jen tak, když máte času spousty a užíváte si klidu a pohody.

Máte už doma svoji lahvičku?

P.S.
A pro ty, kteří potřebují větší dávku kávy anebo si ji chtějí pořídit třeba do kanceláře, na eshopu jsem zahlédla kouzelnou tří litrovou krabici.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *