BOHO café & store

Byl příjemný den, kdy sice svítí slunce, ale není nesnesitelné horko. Šly jsme se s mou přítelkyní projít na Jiřího z Poděbrad, kde jsme si prohlédly farmářské trhy. Poté, co jsme stěží odolaly krásným vázaným květinám, jsme se rozhodly, že se půjdeme projít do ulic v okolí. Nedošly jsme ovšem daleko…

Pokračovat ve čtení „BOHO café & store“

Coffee and Riot

Někdy na začátku jara, když byla ještě pocitově pořádná zima, jsem se procházela Prahou kousek od Národní třídy. Po chvíli se přede mnou objevil nápis, na kterém už si přesně nepamatuji, co stálo, ale vím, že to bylo něco ve smyslu – “již brzy” a “více info na fb” a odkaz. Jsem zvědavec, a tak jsem se hned podívala.

Pokračovat ve čtení „Coffee and Riot“

Kavárna Pod Lipami

Nevím, jak to máte Vy, ale pokud já slyším slovní spojení “pod lipami”, vybaví se mi letní nebo jarní ospalé odpoledne, kdy si roztáhnu deku na trávu, položím se a pozoruji, jak si vánek hraje s listy pohupujícími se na větvích a nechávám sluneční paprsky, aby mě při své cestě skrze korunu stromů občas příjemně oslepily. Zavřu oči a užívám si ten klid. Kousek takového klidu můžete zažít jak v letních, tak i v zimních měsících, a to v Kavárně Pod lipami. 

Pokračovat ve čtení „Kavárna Pod Lipami“

Kavárna Kočičí Karlín

Zdravím všechny milovníky kávy! A tektokrát i milovníky těch svéhlavých stvoření, co se promenádují jak modelky ve vší eleganci nejlépe v okolí krbu (či jiného teplého místa) a ani se neobtěžují na vás udělat smutná očka, když chtějí ochutnat to, co práve jíte, ale prostě si to vezmou. I když vám zničí váš nejoblíbenější kus nábytku, nebo shodí vázu po babičce, stejně jim to nakonec musíte odpustit, protože to zkrátka jinak nejde… Ano, mluvím o kočkách. 

Pokračovat ve čtení „Kavárna Kočičí Karlín“

VNITROBLOCK

“A víš, kde to je?” “No, hledala jsem to na mapě.” ….O pár metrů dál: “A nemělo by to tu už někde být?” “No….” Dlouze jsem se zamyslela a dodala: “Mělo.” “Ale není..” …. Skoro na konci Tusarové: “Tak jako ale někde nalevo už to musí být!” “A nepřešli jsme to?” Zasmála se kamarádka. “Ne, určitě ne!” Nesouhlasně jsem kroutila hlavou věříc svým orientačním schopnostem (které jsou mimochodem naprosto otřesné, občas mám pocit, že bloudím i doma při cestě z pokoje do pokoje). Přešly jsme to. Když jsme se nakonec dostaly ke čtvercovémů nápisu VNITROBLOCK na fasádě domu, nedůvěřivě jsme vkročily dovnitř. “Ty jo, to je koberec?” Hleděly jsme na vstupní dveře s mohutným asi závěsem. “To je dobrý! Jdem!!” 

Pokračovat ve čtení „VNITROBLOCK“

The Kavárna

Mám pro Vás jen jedno slovo – JELEN. A nemluvím o loveckém salonku či o myslivecké chalupě. Pokud Vás napadlo tohle, tak to není typ jelena, kterého mám na mysli. Já mám totiž na mysli fantastického černého jelena, co visí na zdi The Kavárny. 

Pokračovat ve čtení „The Kavárna“

Brew Bar

Mé povídání bude tentokrát poněkud netradiční. V čem? Nebudu Vám vyprávět o kavárně, ale o kávě. O kávě, která mi vždy zlepší sobotu. O kávě, která je odměnou za zdárné zvládnutí celého týdne. O kávě, která je filtrovaná. O kávě, kterou si dáte jen jednou za týden. O kávě, kterou Vám vždy připraví s úsměvem. O kávě, kterou si nejde odpustit. O kávě z Brew Baru.

Pokračovat ve čtení „Brew Bar“

Cacao Prague

Líná a dlouhá nedělní rána jsou ideální na líné a dlouhé snídaně. Už jsem psala o Coffeeroomu, který je pro to zajisté ideální, avšak pokud chcete tak jako já, mít život pestrý, rádi zkusíte i něco jiného. Vřele mohu doporučit Cacao Prague. Na snídani jsem tam byla několikrát a vždy jsem byla naprosto spokojená, protože splňuje mé podmínky dobrého, vydatného a zdravého jídla. 

Pokračovat ve čtení „Cacao Prague“