Kavárna co hledá jméno II. – povedlo se!

Venku poletovaly malé sněhové vločky, mrzlo a já měla konečně zase možnost tu zimu pozorovat z jednoho z mých nejmilovanějších oken, z toho složeného z malých obdélníkových tabulek, z toho, co dodává pocit bezpečí a útulna, z toho ze kterého se pozoruje nejlépe- z toho v Kavárně co hledá jméno. Jsem tak ráda, že se ji podařilo znovu otevřít!

Takové vítězství se muselo oslavit! Když si tedy ke mě tedy obsluha klekla, aby mě jakožto sedící viděla z očí do očí a ne „z očí nahoře do očí dole“ (je to tak milé), na otázku: „Už je o Vás postaráno?“ Jsem s úsměvem odpověděla, že ne a že si dám sklenku bílého vína (bylo to chardonnay).

Jak mi tohle prostrědí chybělo… Ty „lesní“ podtácky připomínající pařez, šálky s logem kavárny, jemný šum lidských hlasů, tlumená a skvělá hudba, velký bar z kmene stromu, cihlové zdi, žárovky visící ze stropu, galerie v druhé části, umyvadla u toalet co si všichni fotí, neodolatelné zákusky, usměvavá obsluha, skvělá atmosféra a dokonalý aeropress a hlavně… Pan astronaut hrající na kytaru! Já to tu zkrátka miluji…

Ze všech z týmu kavárny přímo sálalo nadšení, že je kavárna zase otevřená. Úsměvy, radost a energie by se dala chytit do ruky a schovat do příruční tašky. A všechno to vkládali i do dobrot, které nabízejí.

No, má vůbec cenu Vám popisovat jaká byla káva? Výborná, jako tomu bylo vždy.

Dala jsem si také rajčatovou polévku, příjemně pikantní, takže mě krásně zahřála.

A co doporučuji zkusit je chai latte z rýžového mléka. Nikdy by mě to nenapadlo, ale chutná snad lépe než z normálního.

A nějaké novinky? Tentokrát už si před vstupem do kavárny musíte počkat na usazení obsluhou. Podle mě je to skvělý tah, místa se pak shání pod organizací personálu mnohem lépe.

A už se těším, až si v létě budu sedat na jejich zahrádku a upíjet ledovou kávu anebo limonádu.

Kdo z Vás už se po znovuotevření v kavárně byl podívat a ohřál se u kamen?

P.S.

Já vlastně ani nevím, co navíc bych řekla. Mám radost jako malé dítě u vánočního stromečku obklopeného dárky. Jo a můj původní článek o Kavárně co hledá jméno si můžete přečíst tady.

Stroupežnického 493/10, Smíchov, Praha 5

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *