Konečně jsem se jednoho mrazivého a sněžodeštivého dne vydala na průzkum kaváren do pražských končin, kam se hnedtak nedostanu. No a na co jsem nenarazila hned jako první? Inu, troufám si říct, že na tu nejosobitější kavárnu Dejvic. Nahlédnete dovnitř se mnou?
Je malá a přesto prostorná. Je útulná a přitom v ní není zbytečně moc doplňků. Nemá stolky s židlemi, ale přesto je kam si sednout. Je uvnitř, a přitom si připadáte jak v zelené zahradě. Je to kavárna, ale přitom je od těch klasických tak odlišná.
Malý barový pult hned naproti dveřím je z půlky zabraný obrovským kávovarem La Marzocco, před kterým se na levé straně můžete postavit k zastarale vypadajícímu dřevěnému stolku s květinami na něm i vedle něj. Se zelenými hrnky, které nejspíš někde vytvořili lesní tvorové, protože jinak si tu barvu nedokážu vysvětlit, se Vám tu káva bude vychutnávat opravdu skvěle. Já jsem jako první ochutnala batch brew, které svou příjemnou svěží chutí a náznakem ovocnosti zapadalo k rostlinám v “mém koutku” ještě víc.
Co si pak troufám označit za nejfotogeničtější šálek kávy, bylo mé cappuccino. Kromě naprosto dokonalého latteartu jsem si během usrkávání připadala, jako kdybych se při každém doušku procházela po jemném mechu a nechávala se unést příjemným kávovým aroma.
Dalším dilematem, či možná láskou na první pohled jsou zákusky. Nemohla jsem se rozhodnout, jestli si dát tu nádhernou světlou bábovku se sušeným ovocem, anebo tu kakaovou…
No jo, jenže pak jsem viděla malou kostku z oříšků, ovesných vloček a čokolády s malinami a bylo jasno.
A pokud by Vás během pití kávy přepadla žízeň, anebo jste zkrátka kávu nechtěli. Kromě teplých nápojů jako je chai latte nebo cascara, si můžete dát třeba limonádu. Já bych zvolila rebarborovou.
Co je ovšem úplně nejpříjemnější je atmosféra tohoto místa. Do některých podniků vstoupíte a máte pocit, že byste se měli hlídat a “chovat jako ve společnosti”. Tady se ale cítíte uvolnění a plní přátelské pohody násobené míhajícími se stálými zákazníky. Přitom místo rozhodně neztrácí onu”důstojnost”, ba naopak. Usměvavý barista s Vámi prohodí pár slov, která nejsou nucená a káva je hned ještě lepší.
Už se těším, až v Kafematu jednou zase uteču od reality… Třeba v jejich kouzelném posezení na okně?
P.S.
A pokud Vám místní káva zachutná (čímž jsem si téměř jistá), můžete si ji koupit s sebou domů.
Dejvicka 3, 16000 Praha