Bistro 8 Vinohrady

Tak jsem si jednou vyrazila na kávu, ze které se vyklubal lehký a velmi dobrý oběd. A vůbec toho nelituji! Pojďte se tedy se mnou podívat do Bistra 8 na Vinohradech.

Na rohu ulice, vedle žižkovského vysílače, si můžete povšimnout moderního a čistého podniku s velkou tabulí denní nabídky jídel. Když si jej bedlivě přečtete, zajisté nepůjdete nikam dál, ale naopak dále – přímo do dveří. Přivítá Vás milý a světlý prostor. Vzadu je kuchyně s barem a nabídkou jídla a pití. Nespočet káv, limonád, alkoholických nápojů či čajů si říká o to, abyste je ochutnali. Posadit se můžete buď k dlouhému stolu, nad kterým se vznášejí lampy, pohodlně se uvelebit v křeslech či se umístit k dlouhému téměř barovému stolku pod okny. 

My jsme si sedli pod okno, které zkrášlovala zelená květina a po naší levici byla vitrína s květináči a menšími květinami. Po chvíli se nám na stole objevil džbán s vodou a dvě sklenice. Vždy mě potěší, když se to považuje za samozřejmost. “Už máte vybráno?” Usmála se na nás slečna. “Nooo, co dnes máte dobrého?” Zeptal se můj spolunávštěvník. “Dnes máme japonskou polévku, lilkové lasagne a pak takové mísy – buddha bowl a….-” Odpověděla nám pestrou nabídkou. Objednali jsme si oba lasagne a k tomu ještě tu polévku.

Byl chladný a zamračený den, a tak se mi sedělo za oknem v teple nadmíru pohodlně. Jak jsem tak zasněně hleděla skrze zeleň ven z okna, zavála ke mě příjemná vůně koriandru. Polévka byla na stole. Mám ráda malé detaily, kterých si na první pohled nevšimnete a jedním z těch malých detailů byla miska, ve které nám polévku přinesli. Zdánlivě obyčejné, ale nikde jsem podobnou zatím neviděla.

Po chvíli se nám na stole objevily i lasagne a já byla hned po prvním soustu blažená jako by to bylo mé první jídlo po několikadenní hladovce. “Bylo to tak zatraceně dobrý!”

Po jídle jsme se konečně dostali k tomu, kvůli čemu jsme vlastně přišli – ke kávě. protože bylo venku sychravo, jak jsem již zmínila, měla jsem chuť na něco teplého a nakonec zvítězilo cappucino. Jeho jemná oříšková vůně ve spojení s teplým mlékem mě pomalu dostávala do téměř meditačního rozpoložení. 

Můj spolukávomil však zvolil studenou verzi kávy a to především proto, že ještě o tomhle nápoji ještě neslyšel. Espresso se sodou. Znáte? Vyprávěla jsem to své kamarádce a ta mi nadšeně potvrdila, že je to výborné osvěžení a měla ho v létě. “Ty jo, to je jak když chceš limču, ale vlastně piješ kafe!” Rozzářila jsem se. “No to je výborný! Cítíš jemnou chuť kávy, ale není to ani nakyslé ani nahořklé…” Dodala jsem s úsměvem a zase jsem usrkla. 

Když jsem pak odcházela, dlouze jsem se podívala na šedé křeslo a doufala, že uslyšel mé telepatické : “Příště si dám kávu a posadím se na tebe!”

Povedlo se mi Vás nalákat? 

P.S.

A skvělý je tapiokový pudink! Konečně jsem objevila další místo, kde ho mají.

 

 

glyph-logo_May2016

Ondříčkova 321/22, Žižkov, 130 00 Praha-Praha 3, Česko

 

 

Ondříčkova 321/22, Žižkov, 130 00 Praha-Praha 3, Česko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *