Je jaro. Příroda kolem mě se začíná probouzet k životu a já si všímám prvních kvítků a prvních zelených rostlinek, které se derou skrze odpočatou zem. Jak to tak všechno pozoruji, v hlavě se mi objevuje obrázek, který jsem nedávno viděla na internetu. Byl to velmi neestetický a hrůzný výjev koše, ze kterého doslova přetékaly kelímky od kávy a válely se všude kolem. V tu chvíli mě to donutilo se zamyslet a položit si otázku… Tak ruku na srdce, milá kávomilko, kolik kelímků za den ti projde rukou? Obvykle dva. Někdy ale taky tři. To nezní jako tak tragické číslo, ale když jsem si spočítala, kolik to je kelímků za týden (okolo 15) a kolik za měsíc (okolo 65!), jala mě hrůza. V rámci sebeobrany jsem si ihned vzpomněla, že většina kaváren přeci používá „šetrné“ kelímky, které nejsou pro naši planetu takovým strašákem a lépe se zpracovávají, ale stejně jsem si pořád vybavovala ten obrázek z internetu. Už jen samotná představa toho, kolik zabere počet mých kelímků místa mě zarazila. A to ani nemluvím, jaké množství bych dala dohromady, kdybych napočítala třeba spotřebu kelímků jen lidí v mém blízkém okolí. Zamrazilo mě.
Zastyděla jsem se, když jsem si uvědomila, že před rokem jsem v Neudstadu v Drážďanech koupila bambusový přenosný kelímek, který jsem zatím použila jen jednou. Doma jsem z něj zfoukla prach, opláchla ho a šup s ním do batohu, který nosím téměř každý den.
Potěšilo mě, že když jsem s ním dorazila do druhé kavárny a baristce poznamenala, že jí to zkomplikuji a budu chtít kávu do svého kelímku, usmála se a se slovy: „No, tak to přeci má být!“ si ho vzala. K mé kávě s sebou teď kromě úžasné chuti a skvělého povzbuzení přibyl i odbrý pocit, že dělám něco, co podle mě má smysl. Anebo stojí za to, si to alespoň vyzkoušet. 🙂
Třetí den jsem ho ale zapomněla doma. Nemyslete si, že jsem si ale kávu nedala. Když jsem ji upíjela, zrodil se v mé hlavě nápad, který by mě možná podpořil k častějšímu „nezapomínání“.
Ačkoliv by mě nikdy nenapadlo, že použiji právě tohle slovo, i tak jsem se rozhodla, že udělám takovou menší jarní výzvu. A v čem spočívá? Zkusím dva týdny nepoužít jediný kelímek na kávu s sebou a potom zhodnotit, jak moc to bylo vlastně složité. Rozhodla jsem se to s Vámi, milí kávomilové, sdílet a nabídnout Vám zkusit si to také. Vytvořila jsem i facebookovou událost, které se můžete zúčastnit anebo vyzvat i své přátele.
Nechci nikoho do ničeho nutit, to je mi proti srsti. Ale každá duše, která se mnou sdílí názor, anebo si chce nějakou tu výzvu vyzkoušet, mi udělá neskutečnou radost a moc si ji vážím.
Některé kavárny dokonce nabízejí anebo chtějí zavést malou slevu na kávu s sebou, když si přinesete vlastní hrneček… 🙂
Já se pokusím kelímky nepoužívat už teď a to trvale, ale oficiálně bych výzvu dala od 9.4. do 23.4. 🙂 Pojďme to spolu zkusit!
P.S.
Aby jste měli jistotu, že nepodvádím, budu každou kávu s sebou dávat na svůj instagram do stories.
Tohle je opravdu skvělý nápad, co jsi vymyslela. Nikdy mě nenapadlo, kolik kelímků se tak spotřebuje. Zapojila jsem i přítele a mile překvapil, že to bere opravdu vážně. Já se držím. 🙂
To je skvělé! 🙂 Také se držím a ohromně mě potěšilo, když Kavárna co hledá jméno v pondělí zveřejnila, že bude na kávu s sebou do vlastního kelímku dávat 10% slevu. A mám opravdu radost, že to nadchlo i přítele. :))