čtvrtek 22. června 2017

Pik Nik Box - Brno

Venku už je téměř každý den krásně a mě je jasné, že většině z Vás přijde škoda trávit čas uvnitř v kavárně, když se můžete slunit někde v parku. Na to, moji milí, mají dokonalé řešení v Brně. To řešení se jmenuje Pik Nik Box.


Byla jsem v něm jednou, když jsem byla na víkendové konferenci, která se konala v prostorách právnické fakulty, která je hned vedle parčíku s oným Boxem. (Upřímně právníkům závidím, že mají takový poklad hned vedle školy.)


Měla jsem tehdy s kamarádkou asi čtyřiceti minutovou přestávku, a tak jsme se rozhodli se jít posadit do parku. Bylo to na začátku dubna, jeden z prvních opravdu slunečných a teplých víkendů a nás mrzelo, že musíme celý den sedět uvnitř ve škole. “Hele, dole něco je, nedáme si alespoň limonádu?” Zeptala jsem se jí. “Tak jo, a možná by nebylo špatné nějaké to kafe..” Po chvíli jsem se na naši lavičku vrátila se dvěma bezinkovými limonádami a cappucinem. 


Přiznám se Vám, že jsem se zprvu bála, protože mám takovéhle typy “podniků” spojené spíš s klasickými venkovními stánky, kde mají klobásu a pivo anebo levné a nepříliš chutné kafe. Ach, ty předsudky! Milý Pik Niku, prosím odpusť!

No uznejte, má to doopravdy styl a něco do sebe, když si odnesete na tácku krásnou kávu a dvě limonády, které nejsou v kelímku a posadíte se do trávy. Bylo to tak úžasné, že jsme se odpoledne při další přestávce vrátily, abychom si poseděly ještě chvíli. Padlo ještě jedno cappucino a vanilkový koktejl. Mňam, mňam, mňam!


Šálek kávy mezi jarem se probouzející přírodou je opravdu nadmíru fotogenický objekt, ale ještě fotogeničtější bylo naše “pokonferenční víno”. “Tak tohle má teprve styl!” Uznaly jsme obě, když jsme se uvelebily na lavičce a každá měla v ruce sklenku vína. Podvečerní slunce nás hřálo do tváří a všechno bylo v tu chvíli tak krásné a jednoduché.


“Něco bych si dala…” Pronesla jsem. (Upřímně, kdy bych si já něco nedala?) Vydala jsem se tedy z kopečka dolů směrem k Boxu, abych prozkoumala, co mají za dobroty. Už z dálky se na mě usmívaly malé bábovičky. Levandulové bábovičky. Naprosto dokonalé bábovičky. 


Když jsem pak seděla zpět na své lavičce, ukousávala levandulové potěšení a usrkávala víno, uvědomila jsem si, jak je mi krásně a jak tyhle malé životní radosti, jako když si s kamarádkou zajdete jen tak do parku a dáte si něco dobrého, dělají život nádherným…

Tak si ho udělejte taky nádherným!

P.S.

Káva byla vážně moc dobrá. Rebel Beans se nezapřou!








Žádné komentáře:

Okomentovat