neděle 28. května 2017

Le Caveau

Seděla jsem nad sklenkou vína, přes kterou plápolal plamínek svíčky. Za mými zády byl příjemný šum hlasů, kterým nebylo rozumět, protože všichni mluvili potichu, aby nikdo nevěděl, co povídají svému doprovodu. Z radia se linula něžná hudba a kolem se povalovala příjemná nálada. Ačkoliv tu právě básním o francouzské kavárnopekárnovinárně, v oné sklence se třpytilo bílé víno z Izraele. A bylo výtečné. Jako první návštěva docela nadějné, ne?


A že nemluvím o kávě? No protože tu jsem tady ochutnala teprve nedávno, zato těch dobrot kolem a dokola bylo až až.

Začněme tedy sladkostmi.. Rozhodně se stavte a klidně i jen do ruky ochutnejte místní makronky. Já jsem jejich kouzlu propadla už před mnoha lety. Svědčí o tom i to, že jsem se nespočetkrát snažila tenhle mistrovský počin vytvořit doma (z 20 pokusů se povedl jeden…). Nakonec jsem to ale vzdala a začala jsem ochutnávat tuhle mlsku všude, kde ji měli, a já uznala za “bezpečné” je ochutnat. Vedu si takový malý žebříček těch top - Le Caveau je úplně na vrcholu!


Pokud bych měla vybrat další dezert, který si nesmíte nechat ujít, je to sněhová pusinka se srdcem ze sladkého mascarpone, třešní nakládanou v alkoholu a kousky mléčné čokolády. Krásně se doplňuje se sklenkou suchého francouzského vína. No a další bomba je malinový dort (ten se hodně kamarádí s černým čajem).



A káva?

Nedávno jsme s kamarádkou vyrazily na snídani. Promrzlé (ten den se neskutečně ochladilo) jsme dorazily do Jenu, kde bylo “rezervováno” všude, kam se podíváš. Trochu sklesle jsme se vydaly do kopečku směrem ke Coffeeroomu. Fronta, která byla vidět už z dálky mě poněkud znervóznila. Bylo ještě plněji než v Jenu. “No tak jako to už ne.. Jestli nenajdeme něco, kde se najím a dám kávu, tak si tu sednu na zem a budu brečet.” A pak mě to napadlo - Le Caveau už není tak daleko!


Už klidná jsem se slastně koukala na naše dvě cappucina a těšila se, až mi přinesou snídani. Po chvíli se přede mnou objevil ten asi největší croissant, který jsem kdy viděla a po chvíli se z něj stal i jeden z nejlepších croissantů, které jsem jedla.


A víte, co dostanete k jejich naprosto fantastickému tarte tatin? Kopu šlehačky. Kopu pravé šlehačky. Kopu štěstí v mističce. S těžkou karamelovou chutí jablek a máslového těsta tvoří dokonalý pár. Měli by je sezdat.


No a abych si připadala alespoň “trochu zdravě”, dala jsem si čerstvý džus z grepů. A přiznávám, že po tom přesladkém koláči byl hořčí, než jsem předpokládala.


A pokud chcete francouzskou bagetu (celozrnnou i bílou) anebo ten fantastický croissant s sebou domů, stavte se o dveře vedle v pekárně. S úsměvem Vám ji zabalí. :)

P.S.
Varuji Vás, Le Caveau je silně návykové!








Žádné komentáře:

Okomentovat